Rada města Brna schválila projekt přípravy zavedení nízkoemisní zóny v oblasti ohraničené Velkým městským okruhem, tedy nejenom v historickém jádru, ale v širokém centru města, kde žije odhadem více než 100 tisíc obyvatel. O přípravě studie proveditelnost Brněnskými komunikacemi jsme se zmínili v reportu ze setkání na Brně-středu, nízkoemisní zónu navrhuje i Plán mobility. Na první pohled to zní logicky — zakážeme znečišťovatelům vjezd do města a najednou se nám bude skvěle dýchat. Nebo ne?

Pojďme si nastínit důvody, proč Brňákům nízkoemisní zóny nepomohou, ba naopak uškodí:

  1. Automobily nejsou hlavním zdrojem znečištění. Nejvíce ovzduší stále znečišťuje průmysl, v zimě navíc topení pomocí spalování tuhých paliv, nejhorší situace nastává v případě inverze. Když se podíváte kupříkladu na mapu pevných částic PM2,5, zjistíte, že nejhůře zasaženou oblastí je právě průmyslové Ostravsko a ne třeba Praha, kde aut jezdí nejvíce. Minimální dopad na potlačení znečištění omezením automobilové dopravy přiznává i sám primátor. Mimochodem samotný nápad zavést nízkoemisní zóny převzali brněnští zelení od dánského environmentalisty, jehož aktivity nepůsobí zrovna důvěryhodně a navíc se dokáže v únoru divit, že nemáme v Brně skoro žádné cyklisty.
  2. Bude to byrokratický opruz pro všechny řidiče. Ať už vlastníte starší vůz, nebo jste si právě pořídili zbrusu nový model, budete muset jít na úřad a požádat o emisní plaketu. Zajdete na Kounicovu ulici na Odbor dopravněsprávních činností (nacházející se v nízkoemisní zóně!), vezmete si lísteček, počkáte na odbavení fronty před vámi, předložíte technický průkaz, zaplatíte 80 Kč a obdržíte samolepku, na tu vyplníte svou registrační značku a nalepíte ji na přední sklo vozidla. Byrokratickou proceduru bude možné podstoupit i vzdáleně (korespondenčně či elektronicky), ale ze zkušeností víme, že toho využije menšina občanů a i tak to bude otravné. O další zbytečné samolepce, která omezuje řidiči výhled, se nebudeme dlouze rozepisovat.
  3. Na Západě zjistili, že to ovzduší nijak nepomůže. Různé zprávy z Německa, Anglie, Nizozemska a dalších zemí ukazují, že nízkoemisní zóny a další druhy omezování automobilové dopravy (jako je městské mýto) mají přinejmenším sporný vliv na kvalitu ovzduší. To, co opravdu pomáhá, jsou zelené vlny, obchvaty, zatraktivnění MHD a snaha o co nejplynulejší řízení dopravy.
  4. Povinnost platí i pro motorkáře. Málokdo to ví, že u nás povinnost pořídit si emisní plaketu platí pro všechna silniční motorová vozidla bez výjimky, tedy včetně motocyklů. Je to evropská rarita a motorkářům bez čelního skla nezbude než samolepku všude vozit s sebou, pokud se magistrátu nepodaří do návrhu zakomponovat výjimku.
  5. Euronorma je podvod. Aféra Dieselgate ukázala, že normy EURO jsou natolik naddimenzované, že výrobci nemají jinou možnost, než je vědomě porušovat a falšovat testy při měření emisí. Není to jenom Volkswagen, je to i Renault, Nissan, Hyundai, Citroen, Fiat, Volvo a další. Nízkoemisní zóny tak v praxi nikdy nemohou naplnit výstupy z teoretických modelů, do kterých dopravní výzkumníci vkládají nerealistické hodnoty. A připomeňme si, že znečištění z dopravy nejsou jenom zplodiny z motorů, ale i odvalování pneumatik, tření brzdového obložení a víření prachu kolem cest. Ať už je norma jakákoliv, k významnému odstranění znečištění nestačí.
  6. Nebude to zrovna levné. V případě zavedení bude zóna obestavěna pásem značek vyznačujících zónu, což není zadarmo. Dále bude potřeba nechat vytisknout plakety, vyškolit strážníky a úředníky a možná i nějaké nové nabrat, protože se rozšíří agenda úřadu. Avšak i kdyby opatření nebylo nakonec zavedeno, vyhodí se peníze oknem — jak to tak u podobných záměrů bývá, samotná studie bude stát v řádu stovek tisíců korun. Kolik stromů by se dalo vysázet za tyto promrhané peníze?
  7. Dopadne to zejména na chudé. Nebudeme si nic nalhávat: většina lidí by ráda vlastnila auto splňující nejnovější emisní normu; nemají ho proto, že jim na něj chybí peníze. A právě ti nejchudší budou muset zauvažovat, zdali například namísto toho, aby rekonstruovali svůj rozpadlý dům, nebo poslali své potomky studovat, nebudou muset investovat do nového automobilu, což s sebou nese i riziko zadlužení. Protože ať chceme nebo nechceme, lidé mají potřebu se dopravovat a auto je stále nejrychlejší dopravní prostředek.
  8. Hlavní dopravní problémy Brna to nevyřeší. Namísto, aby se Rada města zaměřila například na rychlé dobudování Velkého městského okruhu, jenž reálně uleví středu města od kolon, plýtvají silami na tyto projekty s pochybným výsledkem. Dobře se podívejte, kdo všechno v té radě sedí a pro koho je priorita automobilovou dopravu omezovat, nikoliv ji udělat plynulejší a efektivnější.
  9. Bude to další důvod k pokutování. Pro městskou i státní policii to bude záminka, proč by vás měli zastavit a zkoumat, jestli ta samolepka je opravdu platná a nespáchali jste přestupek. Za nevylepení (nebo nesprávné vylepení) hrozí pokuta na místě až 2000 Kč, ve správním řízení 1500–2500 Kč (plus 1000 Kč náhrady nákladů řízení). To bude zejména hrozit návštěvníkům, jež se v Brně nevyskytují často a nebudou seznámeni s místními zvláštnostmi. Vysvětlujte prarodičům z Vysočiny, za co dostali pokutu, když jeli navštívit svá oblíbená vnoučata, přestože jejich vůz byl technicky v pořádku.
  10. Největší znečišťovatelé budou stejně muset projet. Ať chceme nebo nechceme, starých tatrovek a liazek, ze kterých se při rozjezdu valí oblak kouře, se těžko zavedením tohoto opatření zbavíme. Možná budou pokutováni, ale spíše budou tolerováni či budou mít výjimku, protože bez nich bude možné těžko něco postavit. Totéž platí pro obstarožní Karosy různých autobusových dopravců, na kterých závisí dopravování tisíců mimobrněnských.

Z těchto důvodů s připravovaným návrhem opatření nesouhlasíme a budeme proti němu vystupovat.

Za spolek Brno autem Pavel Mises