Z květnové diskuze o zavádění rezidentního parkování na Brně-středu jsme si odnesli několik nových poznatků, některé z nich jsou vyloženě absurdní.
Dříve, než si je představíme, připomínáme, že dnes 12. června 2018 od 17:30 se v zastupitelském (společenském) sále na Dominikánské 2 koná opětovné setkání s občany k zavádění prvních zón. Prosím, přijďte dát najevo svůj názor. Pokud se nás nezúčastní dostatek, přijde opět pouze několik spřízněných podporovatelů rezidentního parkování, a pak mluvčí magistrátu budou prohlašovat, že většina zúčastněných byla pro zavedení systému a naopak ještě říkala, že by ho udělala přísnější.
Kladli jsme si otázku, proč se první zóna zavádí těsně před říjnovými komunálními volbami a tři další hned po nich. Přece jen nebývá zvykem k natolik velkým projektům zavazovat nové zastupitelstvo, které ponese odpovědnost, i když s tímto projektem jeho členové nemusí souhlasit.
Podle náměstka za ANO Richarda Mrázka za to může předchozí náměstek Matěj Hollan, který byl dle jeho slov nekonstruktivní a nedokázal projekt realizovat včas. Tou nekonstruktivností měl zřejmě na mysli hlasování Rady města Brna dva dny před loňskými Vánoci, kdy ANO společně s KDU-ČSL a Zelenými protlačilo silou tu nejpřísnější variantu rezidentního parkování, zatímco se bývalý náměstek Hollan opovážil navrhnout kompromisní variantu jedné parkovací oblasti pro celé město.
Pro místostarostku ze Zelených Jasnu Flamikovou je hlavní, že všechny zvolené strany měly rezidentní parkování v programu, takže nevidí důvod, proč by nemohly být parkovací zóny na konci volebního období zavedeny. Podle ní je program její strany důležitější než výsledky petice a ankety.
Také nám vrtalo hlavou, proč nejprve nejsou zřízena parkoviště typu P+R, kde by mohli přespolní řidiči zaparkovat. Aktuálně v Brně funguje pouze jediné, to u ústředního hřbitova. To pan Mrázek odůvodňoval tím, že by je jinak nikdo nevyužíval. Takže pro něj je lepší spáchat na dobu několika měsíců až let dopravní chaos a nerezidentům nenabídnou alternativu, než dopředu připravit parkovací stání, u nichž bude nějakou dobu trvat, než je začnou řidiči využívat. ANO, bude líp.
Smutné bylo sledovat odpověď na dotaz starého pána, který se snažil zjistit, jak může jakožto rezident využít balík 100 parkovacích hodin ročně, když nemá připojení k internetu. Bylo mu odpovězeno, že má smůlu, bez přístupu na internet nemůže použít aplikaci pro zadání registrační značky návštěvy. Tolik k braní ohledu vedení města na seniory a další spoluobčany, kteří z nějakých důvodů nepoužívají nové technologie. Tito lidé se zřejmě budou muset obejít bez řemeslníků a dalších návštěv.
Mnohem smutnější však byla poznámka pana Mrázka, že prověřuje, zdali by bylo legální zřídit široké veřejnosti přístup do aplikace sloužící ke zjištění, zda konkrétní automobil parkuje legálně či nikoliv. Tím, že bude rezidentní parkování plně elektronické, není totiž možné bez databázového dotazu poznat, zdali je řidič rezidentem, abonentem nebo platícím návštěvníkem. Jeho slova mi připomněla minulé časy, kdy byly zřizovány uliční výbory a domovní důvěrníci, kteří nahlašovali národním výborům a StB skutečné i domnělé narušení socialistického pořádku. Jeden z debatujících těmto osobám dohlížejícím na placení parkovného dal trefné pojmenování rezidentní parkovací jestřábi.
Rovněž jsme se dozvěděli špatnou zprávu pro držitele kartičky ZTP. Buďto se jim podaří nalézt vyhrazené místo pro invalidy (není jich po Brně mnoho), nebo zaparkují ve všudypřítomné parkovací zóně a placení se nevyhnou. Je tomu tak z důvodu, že prý v Praze byl průkaz ZTP zneužíván ve velkém. Výsledkem této úvahy je, že chudáci vozíčkáři budou nuceni využívat parkovací automaty. Naprostá absurdita.
Absurdní bylo také prohlášení jednoho účastníka debaty, že, dle jeho slov, jezdí řidiči v nepřehledné vedlejší ulici, kde bydlí, až 80 km/h. Není jasné, odkud vzal tento údaj, soukromých vlastníků radaru pro měření rychlosti není mnoho. Paní Flamiková ho uklidnila, že na Brně-středu plánují ve vedlejších uličkách hromadné zavedení omezení rychlosti na 30 km/h. Předně neznáme nikoho, kdo by tak rychle jezdil v nepřehledných uličkách. Právě naopak, uvědomělí řidiči v nich dobrovolně zpomalují pod zákonný limit, aby mohli lépe reagovat na nenadálou situaci. Každopádně pokud někdo takový existuje, tak stejně jako doteď ignoroval nejvyšší povolenou rychlost 50 km/h, bude ignorovat i 30 km/h. Omezení na 30 km/h považujeme za zbytečné.
Zazněla také otázka na blokové čištění. V některých městských částech to přehánějí a jsou nám známa místa, která se čistí (a tedy se z nich odtahuje) i sedmkrát do roka. Obvykle bývá znemožněno parkování v široké oblasti a neexistuje alternativa, kam vozidlo zaparkovat. Paní Flamiková vůbec nepovažuje za problém, že rezidenti a abonenti budou platit za službu, kterou nebudou moct plně využívat. Podle ní prostě odstaví vozidlo na těch několik hodin jinam. Také se vám to zdá absurdní?
Pavel Mises, spolek Brno autem
